1.srpna 2012


 Rozbor Open Royal Academy ve věci uzákonění konopí za léčebnými účinky
pro ministra zdravotnictví MUDr. Leoše Hegera na základě schůzky 26.7.2012
  
I.       Rozbor problematiky z hlediska práva EU a mezinárodního práva
Rozbor problematiky provedl Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne 16. prosince 2010 ve věci C‑137/09 Josemans.
-        „Provozovatel coffee shopu se v rámci své činnosti spočívající v prodeji omamných látek, které nejsou součástí oběhu, který je pod přísným dohledem příslušných orgánů, jsou-li používány pro lékařské nebo vědecké účely, nemůže dovolávat“ základních svobod práva EU proti vnitrostátnímu předpisu, který jeho činnost (zcela) omezuje (bod 54 rozsudku).
-        Soudní dvůr vychází ze základního vymezení, že „jelikož je škodlivost omamných látek, včetně omamných látek z konopí, jako je marihuana, obecně uznána, je jejich prodej zakázán[1] ve všech členských státech, s výjimkou přísně kontrolovaného obchodu, kdy jsou používány pro lékařské a vědecké účely (bod 36 rozsudku).
-        Následně Soudní dvůr situuje uvedené základní vymezení do mezinárodněprávního kontextu: „Tato právní situace je v souladu s jednotlivými mezinárodními instrumenty […], jako jsou Jednotná úmluva Organizace spojených národů o omamných látkách, uzavřená v New Yorku dne 30. března 1961 […]. V preambuli Jednotné úmluvy smluvní strany prohlašují, že jsou si vědomy své povinnosti předcházet drogové závislosti a bojovat s ní, a přitom uznávají, že lékařské využití omamných látek je i nadále nezbytné ke zmírnění bolesti a že musí být přijata vhodná opatření k zajištění toho, aby byly omamné látky k tomuto účelu k dispozici. Podle článku 4 této Úmluvy smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby omezily produkci, výrobu, vývoz, dovoz, distribuci, obchod, použití a přechovávání omamných látek výlučně [na případy, kdy k nim dochází] pro lékařské a vědecké účely(body 37 a 38 rozsudku).

Závěry:
-        Omamné látky pro jiné než pro lékařské nebo vědecké účely nejsou obchodovatelným zbožím. V takovém případě je nutné s ohledem na mezinárodní závazky účinně zabránit a případně sankcionovat nakládání s těmito látky.
-        A contrario omamné látky (konopí) pro lékařské nebo vědecké účely je právem EU uznaným obchodovatelným zbožím. Práva EU se lze v takovém případě dovolávat.
o       Z tohoto důvodu je třeba při přípravě české legislativy dbát požadavků práva EU, jako je dodržování oznamovací procedury dle směrnice 98/34 či zohlednit (výjimečné) situace, které by mohly vytvářet neodůvodněná omezení přeshraničního obchodu s omamnými látky pro lékařské nebo vědecké účely[2].     
-        Vymezení a regulace omamných látek pro lékařské nebo vědecké účely na straně jedné a jejich použití pro jiné účely na straně druhé je zcela v souladu s mezinárodními závazky.

II.               Možnosti z hlediska současného vnitrostátního legislativního stavu a jejich přínosy
Varianta 0: zachování současného stavu – zachování zejména § 24 zákona o návykových látkách zakazující pěstování konopí s obsahem víc než 0,3% THC.
Nevýhody:
-        Nedojde k legálnímu využití konopí nemocnými, jež budou na černém trhu shánět nevyhovující konopí pěstované výlučně za omamnými účinky (viz níže Varianta 1).
-        Léčba běžnými a dražšími léčebnými přípravky bude dále dopadávat na státní rozpočet.

Varianta 1: Při zachování zákazu pěstování konopí s obsahem víc než 0,3% THC umožnit regulovaný dovoz z Nizozemska – odpovídá současnému poslaneckému návrhu, kterým se mění zákon o léčivech. 
Nevýhody: cenová nedostupnost, produkt bude drahý a nevyhovující jak pro pacienty, tak pro výzkum, který bude tímto zcela zastaven
-        Nevyhovující odrůdy: prodávané v nizozemských coffe shopů a vypěstované k maximalizaci omamných účinků, tj. obsahující příliš velké množství THC, a naopak obsahující příliš malé množství léčebné látky CBD.
o       Z Nizozemska mají být dováženy pouze 3 odrůdy, což řadě nemocných nebude vůbec vyhovovat (účinky jednotlivých odrůd konopí mohou být až zcela protichůdné, nehledě na fakt individuálně odlišných reakcí u jednotlivých nemocných, existuje 2 tisíce genetik konopí, např. ve výzkumu „Konopí je lék“ bylo pracováno s více než 100 odrůdami)
-        Vysoká cena: dána náklady na vypěstování v zahraničí a nutností hrazení nákladů za koncesionovaný dovoz. Finální produkt bude značně dražší než v případě kontrolovaného pěstování v ČR. Vyvstává otázka, do jaké míry bude účinná léčba finančně přístupná, pravděpodobně bude cenová nedostupnost klíčovou bariérou!    
-        Ztížení účinného výzkumu a vytváření metodiky používáním nevhodných dovezených odrůd např. při pokusech získávání léčebních přípravků z konopí bez omamných účinků.

Varianta 2: Umožnit regulované pěstování konopí s obsahem víc než 0,3% THC
Nevýhody:  
-        Nelze garantovat zneužití – což ale obdobně platí i pro předchozí varianty. 
            Výhody:
-        Léčba a výzkum s vyhovujícím a levným konopím, optimalizace metodiky.
-        Možnosti vytváření konkurenceschopných léčebných produktů bez omamných účinků a jejich následné prosazování na cizích trzích[3]. Vytváření prostředí pro investice a vznik vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Rozvoj obcí, lázeňství apod.
-        Snížení dopadů léčby nemocných na státní rozpočet. Snížení kontaktu mladé populace s dealery drog („zakázané ovoce chutná nejvíce“). 

Způsoby provedení (závislé na stupni vývoje metodiky):
1.      Regulace drobného pěstitelství pro soukromé účely nemocných
a.      Nejjednodušší varianta: znovuzavedení policejního měření THC pro odrůdy do 0,3% THC (THC měřeno z celého váhového objemu rostliny) platné do 1.1.2012, změněno nařízením vlády 3/2012 Sb.[4], což by ve spojení § 29 zákona o NL umožňovalo pěstování do a nad 100 m2 většiny léčivých odrůd konopí a současně by nešlo o divokou legalizaci a pěstování konopí s vysokým podílem THC (tzv. marihuana).
b.      Registrace a dozor jednotlivě pěstovaných rostlin s THC nad 0,3 % na základě lékařského doporučení předepisující vhodnou odrůdu na jednotlivé nemoci.
2.      Regulace výzkumu umožňující vytvářet účinnou metodiku.
3.      Regulace podmínek pro uvádění na trh dle stupně omamnosti.
a.      Lékařský předpis a výdej v lékárně v případě konopí či léčebních přípravků z konopí s omamnými účinky (byť jen drobnými).
b.      Uvádění léčebních přípravků z konopí bez omamných účinků na trh, přičemž konkrétní modality[5] prodeje budou rovné těm, které platí pro ostatní léčebné přípravky použité pro stejné indikace.



[1] K porozumění nutno dodat, že prodej konopí coffe shopy v Nizozemsku za omamnými účinky není právně legalizován, nýbrž pouze tolerován.
[2] Viz § 8 odst. 5 zákona o návykových látkách, jež zohledňuje zásadu nediskriminace občanů EU a umožňuje vydání povolení k nakládání s návykovými látky i osobám usazeným v jiných členských státech.
[3] Např. proč by v ČR vyrobený účinný konopný krém bez jakýchkoliv omamných účinků neměl smět konkurovat na zahraničním trhu s krémem Nivea? V takovém případě by šlo o omezení volného pohybu zboží.
[4] Nařízení vlády nebylo oznámeno dle směrnice 98/34 a je dle judikatury ve věci C-194/94 CIA nevymahatelné.
[5]  Tj. zda bude přípravek z konopí bez omamných účinků prodán na lékařský předpis či ve volném prodeji.